V životě je to nejednou jako na houpačce. Člověk je v jednu chvíli nahoře a pak třeba zase dole. A nejednou se na tom nedá nic změnit ani tehdy, když by to dotyčný jedinec změnit chtěl. A proto je dobře, pokud si lidé právě tuto skutečnost uvědomují a jsou na ni připraveni. Třeba i tím, že si v lepších časech našetří, aby měli finanční rezervu, pokud by se jim snad dařit přestalo.
Takové spoření lze považovat za jednoznačně dobrou věc, za tuze rozumné počínání. Jistě, někdo může namítnout, že je to v dnešní době hloupost, protože roste inflace, která snižuje reálnou hodnotu peněz, a současně se vesměs nenabízejí žádné úroky na účtech nebo jsou tyto jenom zanedbatelné, takže kdo si peníze odloží na později, ten už si za ně v budoucnu nenakoupí tolik, kolik právě v daném okamžiku, ale to není rozhodně rozumné smýšlení. Takový člověk má sice vlastně pravdu, jenže až na něj dolehnou zlé časy, nebude mít třeba zhola nic, protože podcenil takové šetření si.
Moudří lidé si tak spoří, a to navzdory tomu, že mají na výběr v podstatě jenom z bankovních produktů, na nichž vklady vůbec nebo skoro nic nevynášejí a úroky nepřekonávají ani zdaleka výši inflace, a investičních možností, jež jsou sice lépe úročené, ale nejsou pojištěné, a tudíž se tu dá i přijít o všechno do poslední koruny.
A pro co z toho zmíněného se rozhodnout, když vsadíme na přípravu na potenciálně hrozící horší časy? To už záleží na každém z nás. Protože jsme všichni sami svého štěstí strůjci, sami si o svém životě rozhodujeme a sami také poneseme veškeré důsledky svého rozhodnutí. Ale ať už se rozhodneme pro cokoliv, hlavní je si našetřit. Čím více, tím lépe. Protože je určitě lepší úspory nikdy nepotřebovat a po dožití je přenechat svým dědicům než stát jednoho dne před dilematem, kde vzít peníze třeba aspoň na kousek toho žvance.
