Aby mohli lidé v dnešní době normálně žít, potřebují spoustu věcí. A aby tu spoustu věcí měli, potřebují pochopitelně možnost si je někde koupit. Protože by bylo bláhové si myslet, že si dnes ještě někdo vystačí sám a že si pořídí to, co jsme si už dávno zvykli považovat za samozřejmost, svými vlastními silami. Kdo ví, kolik z našinců by si dokázalo zajistit aspoň existenční minimum nějaké té potravy, o něčem složitějším už ani nemluvě.
Lidé už se prostě dávno rozdělili mimo jiné i podle profese a schopností. A tak jedni dělají to a jiní ono, a aby pak měli všichni od všeho tolik, kolik potřebují, musí se s tím obchodovat. Obchodování musí běžet jako po másle, aby bylo dost toho, co je potřeba. A pochopitelně je tedy potřeba mít i dost peněz, aby tu bylo čím platit, protože bez peněz obvykle nikdo nic nedostane.
Dokud peníze máme a obchody nezejí prázdnotou, je dobře. Můžeme obchodovat s čímkoliv a s kýmkoliv, můžeme si dopřávat nejrůznější sortiment jak místní provenience, tak i z jakékoliv koutu naší planety. Nic není nemožné.
A nemusíme vlastně nakupovat jenom v takzvaných kamenných obchodech. Podobné transakce se nabízejí už i na internetu, a můžeme si pro zboží, jak sami někam dojít, tak si ho nechat doručit dejme tomu na poštu nebo třeba přes kurýra až před své dveře.
Obchodování je tedy dobrá věc. Za předpokladu, že tedy funguje. Což ale není zase až taková samozřejmost, jak by se snad kdekomu z nás mohlo zdát. Protože neviditelná ruka trhu sice zmůže ledacos, ale ani ona není všemocná. Do obchodování se může vměšovat kdekdo, může se tu komplikovat kdeco. A i na politice je vlastně závislé, zda a co si nakoupíme. Jak snadno zjistíte, když se rozhlédnete kolem sebe.
Obchodníků máme sice dost, ale kolik z nich muselo zcela nebo částečně zavřít krám! A kdo ví, zda a kdy ho zase otevřou. A musíme doufat, že otevřou. Jinak bude s naší civilizací amen.
