Každý, kdo má v úmyslu něco prodávat, si za to pochopitelně nechá zaplatit tak, jak je mu to nejvíce vyhovující. A pokud se jedná o tuto výhodnost, nemusíme tím mít na mysli jenom výši ceny, o kterou si prodávající řekne a kterou musí kupující akceptovat, chce-li si to nabízené pořídit. U financí totiž nejde jenom o množství peněz, ale i o jejich druh.
Že to chápete? Že dobře víte, že zatímco u nás obvykle využíváme naše koruny, jsou tu i cizí měny, nějaké ty dolary, eura, franky a podobně? Máte pravdu. Jenže ani tímto ještě není nabídka měn kompletní. Existují totiž i další platební prostředky, jimiž lze cenu zboží a služeb hradit. A těmto se říká kryptoměny.
Když se bavíme o kryptoměnách, jde o relativně nový typ prostředků, s jejichž pomocí lze také leckde platby realizovat. Ovšem jde o finance, jež u nás dosud zase až tak moc nezevšedněly, nezapustily tu tolik kořeny a mnozí z našinců je tak nevyužívají.
Proč? Pochopitelně především proto, že je jejich použití jenom omezené a jde o něco nehmatatelného, čemu prostě tradičně smýšlející lidé zase až tak nedůvěřují. Dalo by se parafrázovat známé moudro, že je lepší koruna v hrsti nežli Bitcoin na internetu.
Zkrátka a dobře se u nás kryptoměny využívají méně než peníze klasické a všem notoricky známé. Ale přesto se využívají. A to pochopitelně hlavně u plateb provozovaných přes internet. Tady se totiž dá kryptoměnami platit daleko snáze než jinými finančními prostředky. Mince a bankovky zkrátka do sítě nenastrkáme, zatímco kryptoměnami se dá platit ve virtuálním světě docela snadno.
A proč takové virtuální měny vlastně existují? Nejen kvůli tomu, co tu zaznělo, ale i proto, že jde třeba i finance nezávislé na politicích a centrálních bankách, že se jimi platí rychle a často i bez poplatků, panuje tu určitý stupeň anonymity a podobně. A to leckomu přichází vhod.
