Zatímco jsme ještě před nedlouhou řádkou let neznali při placení nic jiného než naši (a případně v Tuzexu nebo nějaké té cizině i zahraniční) měnu, tedy bankovky a mince, zatímco ještě kratší dobu známe i bezhotovostní platební styk, není dnes už nemožné ani využití docela jiného způsobu placení, a to toho využívajícího kryptoměny.
Pokud se vysloví tento pojem, tedy kryptoměny, obvykle už jsme ho sice někde zaslechli, nejednou ale doposud nevíme, co tyto obnášejí. Snad proto, že jde o přece jenom relativní novinku, snad proto, že jde o virtuální záležitost, kterou jsme si nikdy nemohli, nemůžeme a nebudeme moci osahat, snad proto, že nenakupujeme tam, kde se právě tyto měny dají využít, tedy na internetu. Ať tak či onak, jisté je jedno. A sice to, že toho o kryptoměnách doposud mnoho nevíme.
A zatímco to spoustě našinců nevadí, protože ‚co oči nevidí, to srdce neželí‘, přece jenom bychom tu měli aspoň to nejzákladnější vědět. Protože jeden nikdy neví, kdy bude komu zapotřebí využití právě těchto platebních prostředků.
Jak už zaznělo, jde o jakási virtuální platidla. Která existují na internetu a tamtéž se i využívají k provádění transakcí. Nejznámější z nich jsou doposud Bitcoiny, ovšem co mnozí z našinců nevědí, to je fakt, že už vznikly i tisíce dalších kryptoměn, jež mohou posloužit jako alternativy.
Hlavní předností takových kryptoměn je skutečnost, že se tyto používají k platbám v celosvětovém měřítku, jež nepotřebují k realizaci žádnou banku coby prostředníka. Platby se tím pádem zrychlily a současně jsou i levné, ba často i naprosto bezplatné. Lidé si je prostě pošlou přímo po síti, a to vcelku anonymně, neodmítnutelně a nezrušitelně, což by bylo u hotovosti naprosto nemyslitelné. A protože nejsou kryptoměny vydávány ani spravovány centrálními bankami a vládami, nemohou do nich tyto instituce zasahovat a manipulovat jimi. A kdo sleduje počínání politiků současnosti, ten musí uznat, že mají takové nezávislé měny určitě něco do sebe.
