Když se řekne slovo ekonomika, někteří z nás zbystří, zatímco jiné to nechá zcela v klidu. Někteří z nás jsou na ní totiž přímo bytostně zainteresovaní a musí jí tak věnovat maximální pozornost, zatímco jiní třeba nemají potřebu a touhu něco o této vědět. A najdou se i tací, kteří se domnívají, že je taková ekonomika něco, co se jich vůbec netýká, co jde zcela mimo ně.
Každopádně si je ale třeba říct, že se ti posledně zmínění mýlí. I kdyby se totiž někdo snažil sebevíc, i kdyby se sebevíc skrýval a izoloval od společnosti, přesto si ho ekonomika v nějaké své formě vždycky najde. Nemůže tomu být jinak, protože ekonomika stojí za vším, co máme, co nás obklopuje. K tomu, aby bylo v obchodech zboží, musí fungovat ekonomika, jež zajistí, aby se toto vyrobilo či importovalo. Abychom si toto zboží mohli koupit, potřebujeme peníze, a ty existují výlučně díky ekonomice. Abychom takové peníze měli, musíme si je nejprve někde vydělat, musíme se zapojit do pracovního procesu, který se na fungování ekonomiky bezprostředně podílí. A pokud snad nepracujeme, pak vesměs pobíráme alespoň nějakou tu finanční pomoc od státu, jenž ji vyplácí z peněz, jež získal v podobě daní a jiných odvodů z různých sfér ekonomiky. Když chceme bydlet, musíme si k tomu pořídit vhodný objekt, za který zaplatíme s ekonomikou svázanými penězi, stejně jako jimi platíme i za případný podnájem.
A co ti, kdo nepatří do takzvané slušné společnosti a jsou mimo to vše výše zmíněné? I ti vlastně žijí tak, jak žijí, jenom díky ekonomice. Vždyť i charitativní instituce, které jim dají občas najíst nebo zajistí nocleh, existují jen díky něčím penězům, i mosty, pod kterými dotyční spí, byly postaveny za peníze související s ekonomikou a slouží i dopravě, jež také patří k ekonomice. A i to, co dotyční vyhrabou v kontejnerech a zužitkují, tam vyhodil někdo, kdo si to prve koupil od toho, kdo to vyrobil.
Ekonomika je prostě všude. A nikdy už tomu nebude jinak.
