Aby mohl stát fungovat jako stát, potřebuje, aby tu byl někdo, kdo rozhoduje, a někdo, kdo tato rozhodnutí realizuje, musí tu být určité území, na kterém tato rozhodnutí platí, a musí tu být lidé, kteří musí tato rozhodnutí akceptovat. Ovšem to by bylo samo o sobě pořád ještě málo. Takové lidi, a to ty nahoře stejně jako ty dole, musí zároveň něco i efektivně spojovat. A to je třeba i ekonomika, která je pro každý stát typická.
Ekonomika je tu naprosto nepostradatelná. Sehrává svoji nezastupitelnou roli, a to zkrátka už i jenom proto, že si nikdo z lidí nemůže hrát jen na svém pověstném písečku, nikdo sám o sobě nedokáže uspokojit všechny své potřeby, a tedy je zapotřebí kooperace, jež by byla bez ekonomiky nepředstavitelná.
Co to ta ekonomika vlastně je? Je to vlastně kdeco. Jsou to především peníze, jež tu určitá autorita tiskne, vypouští do oběhu a garantuje jejich hodnotu. Ovšem v rámci ekonomiky stát peníze nejen lidem dává k dispozici, ale také je od nich v rámci ekonomiky vybírá, vytahuje je lidem z kapes v podobě daní a dalších odvodů.
Aby pak takové peníze měly svoji funkci, je nezbytnou součástí ekonomiky i výroba. Protože se tu musí vytvářet něco, co by se lidem za peníze nabízelo, co by se prodávalo a kupovalo, bez toho by nebyla ekonomika představitelná, bez toho by nefungovala.
K ekonomice pak patří nejen obchod vnitřní, ale i ten zahraniční, přinášející do země cizí peníze nebo tyto prostředky pro změnu odčerpávající. A protože se tu operuje vesměs s měnami jinými, musí mít ekonomika i funkci směnárenskou, musí nastavovat kurs své měny tak, aby odpovídal potřebám.
K ekonomice ale patří třeba i různé důchody, sociální dávky, dotace, subvence, rozpočty, investice…
K ekonomice toho tedy patří mnoho. A všechno to do sebe musí zapadat jako kolečka v hodinách. Protože jinak by to nebylo k ničemu. A nefungující ekonomika by byla pro každého problém.
