Soukromými podnikateli se stávali, stávají a určitě i budou stávat především ti, kdo mají ostatním co nabídnout. A pochopitelně ti, kdo mohou takto nabídnout něco, co bude mezi ostatními lidmi dostatečně žádané, za co budou zákazníci ochotni v odpovídající výši platit, protože podnikání nemůže existovat bez příjmů.
Je pochopitelné, že kdyby někdo nic neuměl nebo uměl něco, oč není zájem, nemohl by v podnikání nikdy uspět. Protože by si nevydělal, a podnikání je právě od toho, aby si jím vydělávalo.
Lidé, kteří se rozhodnou do podnikání pustit, ale nepotřebují jenom takové schopnosti. Nestačí vesměs jenom něco bravurně zvládat. Je třeba klidně i nemálo počátečních investic, aby se taková soukromá firma mohla vůbec rozběhnout, a i poté, co už je vše v chodu, se musí nějaké ty finance pro zajišťování provozu sehnat, protože žádné perpetuum mobile, které by se rozběhlo a už nikdy nezastavilo, neexistuje ani zde.
Díky takovým investicím je pak potřeba nakoupit a zařídit vše, co je k takové podnikatelské činnosti třeba. A toho rozhodně nemusí být málo. Bývá zapotřebí vhodná provozovna, nejednou se to neobejde bez strojů, přístrojů a nástrojů, je třeba sehnat suroviny, najmout zaměstnance… To podle toho, co je v daném konkrétním případě třeba.
A pak se konečně dá podnikat. Ovšem ani pak ještě není vyhráno, protože se tu může nejednou něco zvrtnout. Podnikatel není nezávislý na jiných lidech, úřadech, institucích a firmách, a kdekdo takový mu může někdy nadělat klidně i kupu starostí. Klidně i těch přímo existenčních.
Před riziky není uchráněn nikdo z takových soukromníků. Proti těm se ve většině případů nedá pojistit, nedá se jim často uniknout. A pak je to komplikované tak, že to zvládne jenom někdo skutečně schopný, někdo, kdo dokáže vzít za práci a kreativně řešit problémy. A právě proto nemůže být podnikatelem jen tak někdo.
