Ten, kdo si je jist nebo je aspoň přesvědčen o tom, že se dokáže uživit i sám, bez závislosti na jakémkoliv zaměstnavateli shánějícím zaměstnance, se může kdykoliv vrhnout na podnikání. Toto už není na rozdíl od minulého režimu zakázané a může se tomu tak věnovat prakticky kdokoliv, kdo o to stojí. Třeba i vy, když na to tak přijde.
Jenže než se někdo do nějakého podnikání pustí, měl by si to přece jenom důkladně promyslet. Neměl by se nechat nalákat jenom na pozlátko, tedy na to, že je soukromý podnikatel sám sobě šéfem a může mít na rozdíl od běžného zaměstnance klidně i hodně vysoké příjmy, které by nikdy neměl, kdyby jenom chodil někam do práce. Tyto přednosti jsou sice pro podnikání charakteristické, jenže jsou obvykle provázeny i něčím, co až tak dobře nevypadá.
Ano, podnikání má i své stinné stránky, jež se rozhodně nesmí podcenit. A mezi ty patří kromě nutnosti pracovat hodně a zodpovědně třeba i to, že je tu každý sám svého štěstí strůjcem, a když si na sebe svou činností nevydělá, stát ho v tom nechá samotného, nikdo mu nepřispěchá na pomoc.
Takže může žít podnikatel jak v přepychu, tak i v bídě. A nejen že může být na nule, ale toto živobytí ho může třeba i stáhnout ke dnu, do klidně i nesplatitelných dluhů. Protože zisk tu sice zaručený není, ale dodavatelům, zaměstnancům, zdravotním pojišťovnám a dalším institucím se tu přesto vždy platit musí. I když není z čeho.
A tak by měl člověk už dříve, než se začne k podnikání chystat, vědět, zda mu to bude dost vynášet. Případně by měl mít reálnou představu o tom, co bude dělat, pokud mu to někdy vynášet přestane, což se také může lehce stát. Protože solventnost a zájem zákazníků nejsou nikdy jisté a štěstí je vrtkavé.
Čímž ale nechci nikoho od vydání se na podnikatelskou dráhu odrazovat. Chci jen upozornit na možná úskalí, jež takové podnikání může mít. A o nichž je třeba ve vlastním zájmu vědět.
