Člověk se může snažit třeba i sebevíc, a přesto nikdy nemá stoprocentní jistotu, že se bude v jeho životě vše vyvíjet tak, jak by si to tento přál. I když by bylo žádoucí, aby se vše vyvíjelo co nejpozitivněji, aby nebyly potíže, v libovolném okamžiku se to může zvrtnout a obrátit směrem k horšímu. A co s tím naděláme? Nejednou zhola nic. Nejednou však také ano.
Když se něco nevyvíjí tak, jak bychom si my lidé přáli, musíme to obvykle nějak zvládnout a těžké chvíle přečkat. Nedá se dělat nic jiného. Ale přesto nepřečkáváme potíže vždy stejně. Obdobnou situaci může jeden člověk zvládat snáze, zatímco jiný komplikovaněji. Což záleží třeba i na to, zda člověk má nebo nemá vhodné pojištění.
Proti nejedné nepříjemné události se totiž my lidé můžeme chránit právě tím, že se pojistíme. Zaplatíme příslušné pojišťovací instituci určité peníze a za ně dostaneme jistotu, že když nastane to, co by nastat nemělo, budeme aspoň odškodněni, a to zpravidla finanční kompenzací.
Pojistit se můžeme proti lecčemu. A nejednou toho i ochotně využíváme. Protože máme rádi své jisté, a právě díky pojistce se můžeme spolehnout na to, že není-li všechno takové, jaké by to mělo být, dostaneme aspoň nějaký ten peníz. S penězi je, jak všichni víme, každému člověku lépe, byť ani tyto nejsou všemocným všelékem.
Ovšem je logické, že se nemůže nikdo pojistit vždy a proti všemu. A to ani proti tomu, proti čemu se pojistit lze. Rizik a pojištění je tu totiž tolik, že by člověk musel vynaložit daleko větší peníze, než kolik jich má, aby všechny pojistky zaplatil. A proto si my lidé musíme vybírat. Měli bychom se pojistit pro ty situace, kdy je to žádoucí, kdy nám něco doopravdy hrozí, a naopak se vyvarovat zbytečného placení za něco, co v našem případě sotva někdy nastane.
A když se pojistíme správně? Pak jde v ideálním případě o zbytečně utracené peníze. Které ale dávají jistotu, že kdyby se něco nepříjemného stalo, nebudeme na řešení komplikací, které by mohly být i nad naše síly, sami.
