K tomu, abychom mohli důstojně žít, potřebujeme všechno, co k takovému životu v dnešní době patří. Potřebujeme majetek a také zázemí, potřebujeme různé zboží a služby. A mezi nevyhnutelné podmínky, jichž musíme dosáhnout, abychom mohli žít jako lidé, patří třeba i bydlení. A to v ideálním případě bydlení ve vlastním. Nemusím jistě dlouze vysvětlovat, proč je našincům bydlení potřeba a proč se tu upřednostňuje to s vlastní střechou nad hlavou.
Jenže zatímco chce mít svůj dům nebo alespoň byt každý, pro většinu z našinců by to nebylo nic víc než jen snění. Protože většina z nás by si nikdy na vlastní bydlení nenašetřila, kdyby měla ze svého platu odkládat všechny volné finanční prostředky na stranu, a navíc do doby, než by bylo na vlastní nemovitost našetřeno, ještě platit někde nějaký nájem, jenž také nebývá levnou záležitostí.
A když chce někdo navzdory této neutěšené situaci své vlastní bydlení mít, musí si na něj zkrátka ve většině případů půjčit. Musí získat od některé finanční instituce peníze, těmi za pořízenou nemovitost zaplatit a následně splácet, dokud není vše vráceno a ona nemovitost tak není definitivně jeho. K čemuž slouží především půjčky zvané hypotéky.
Pokud si někdo bere hypotéku, bere si vesměs docela velkou půjčku, jež je poskytována na dlouhé časové období a je zajištěna právě pořizovanou, respektive ale i jinou dlužníkovou nemovitostí. Tato půjčka slouží právě k tomu, aby se za ni pořídila nějaká ta nemovitost, nelze ji použít na cokoliv, co člověka jenom napadne. Ale navzdory tomuto omezení jde o více než prospěšnou finanční pomoc.
Právě díky hypotéce se tak dá pořídit vlastní nemovitost i tehdy, když na ni člověk nemá našetřeno a bylo by nepravděpodobné, že by si na ni dokázal v rozumném časovém úseku našetřit. Každý tak může bydlet, byť se majitelem svého objektu stane skutečně až po jeho splacení.
A tím je hypotéka pro leckoho nad zlato.