Máme-li my lidé v dnešním světě nějakou jistotu, pak snad jedině tu, že nemáme nikdy vůbec nic jistého. I to, co se zdá být zřejmé, jasné a neměnné, se může jednoho dne nebo třeba i v kterémkoliv okamžiku změnit, všechno, co se zdá být věčné, může skončit, a to, co se zdá být vyloučené, se nakonec klidně může stát.
Možná je skutečnost, že nikdo nemá nic jisté, i svým způsobem příjemná, protože díky tomu, že nic není předem přesně nalinkované, je naděje, že jednou může být lépe, než jak se to nakonec vyvine, nejednou je v tom ale naopak klidně i dost zásadní problém. Protože nevíme-li, co nám osud nachystá, nemůžeme se na to připravit.
Ovšem navzdory této skutečnosti se můžeme mnohým nepříjemnostem, jež nás mohou někdy potkat, alespoň zčásti snažit zabránit, můžeme se pokusit udělat aspoň něco, abychom případným negativním důsledkům čehokoliv dokázali lépe vzdorovat. Můžeme se totiž pojistit.
Pokud jde o pojištění, může to být nejednou i velice užitečná věc. Jistě, představuje to určitou finanční zátěž, je to vlastně riziková investice, jež může skončit jenom tím, že jsme nadarmo vyhodili peníze, aniž bychom z toho něco měli, ale přesto se nejedná o nic, co by se dalo stoprocentně oželet. Protože stát se může cokoliv.
A pokud se chceme proti něčemu pojistit, jak si počínat?
Předně je třeba si ujasnit proti čemu se vlastně pojistíme. Protože je určitě zbytečné hradit pojistky proti něčemu, co nás zaručeně nikdy nepotká nebo co je krajně nepravděpodobné. A naopak bychom se měli chránit pojistkou proti tomu, co se stát může.
A pak je třeba vybrat si pojistku správnou nejen co se týká předmětu pojištění, ale i podmínek. Není vždy vhodné vybírat jenom podle ceny, protože je logické, že čím nižší platby, tím nižší je i případná satisfakce. Je třeba uvažovat o tom, jak velká kompenzace nám bude zapotřebí, a tomu přizpůsobit i cenu. A pochopitelně nejen tu.
Prostě se je záhodno pojistit s rozmyslem. Abychom měli své jisté, kdyby snad někdy něco…
