O tom, že existují nějaké ty kryptoměny, už určitě slyšeli mnozí z nás. Protože tyto nejsou něčím, co by se před veřejností tajilo, něčím, o čem by se neměl nikdo dozvědět. Právě naopak. Kryptoměny jsou věcí naprosto legální a tudíž běžnou, ač se to možná nemusí líbit politikům či centrálním bankám, nemajícím možnost tyto, jakkoliv ovlivňovat a manipulovat s nimi. Tyto měny se totiž nevyskytují ve fyzické podobě, vyskytují se pouze v kyberprostoru a používají se k realizaci transakcí, jež probíhají mezi partnery na internetu.
Pokud se tyto virtuální peníze něčím vyznačují, pak kromě toho, co už tu zaznělo, třeba i tím, že jsou relativně anonymní a přitom transparentní, tedy zkontrolovatelné, že se jimi provádějí platební operace bez účasti bank či jiných prostředníků a jsou tedy téměř nebo zcela bez jakýchkoliv poplatků za realizované transakce. Takové platby jsou tu pak rovněž neodmítnutelné a nezrušitelné, jakmile proběhnou, už s nimi nelze jakkoliv manipulovat.
K přednostem takových kryptoměn pak patří třeba i rychlost, jakou lze s těmito uskutečnit platby. I kdyby partneři sídlili na opačných koncích světa, mohou se těmito měnami vypořádat v okamžiku a spolehlivě. A to vše, co zde bylo uvedeno, nesporně znamená, že takové virtuální ‚peníze‘ mohou přijít leckomu vhod. Jsou tak významné, že už jich existují dokonce tisíce, nejen onen nejproslulejší Bitcoin.
Ať už považujeme takové kryptoměny za peníze nebo jako někteří z teoretiků pouze za nehmotnou movitou věc, sehrávají tyto nejednou důležitou ekonomickou roli. A proto si je někteří z lidí pořizují na burzách či ve specifických směnárnách nebo je sami takzvaně těží s využitím kapacit své výpočetní techniky. Někdo těmito prostě potřebuje platit, a někdo, jak už tomu, tak bývá, do těchto investuje, spekuluje s nimi. Protože je jasné, že tyto mohou ve srovnání s běžně užívanými penězi tu posilovat a tu oslabovat. To podle potřeb trhu a třeba i vlivu mocných tohoto světa, kteří nejednou rádi manipulují se svou měnou. Ale na tu virtuální nedosáhnou.
