V našich řadách jsou pochopitelně různí lidé. Některým je osudem přáno víc, některým míň, ale jedno je tu vždy jisté. A sice to, že tu není nikdy nic naprosto jisté.
Jsou mezi námi i šťastlivci, kterým vychází všechno, na co tito jenom sáhnou.
Zažívají jeden úspěch za druhým, na co sáhnou, to se jim podaří, mají život jako v bavlnce a všichni ostatní jim tak mohou závidět. Ale i v případě těchto nechodí neštěstí po horách, ale po lidech, i těmto se může kdykoliv a v jakékoliv situaci stát něco nemilého. A když dojde k nějaké nehodě nebo neštěstí, může klidně i pouhý okamžik obrátit život někoho takového naruby. A ten, komu doposud všichni záviděli, může být naopak v pozici toho, jenž si zasluhuje snad jedině lítost a soustrast.
Existují situace, v nichž se člověku klidně i zcela nečekaně zhroutí život jako domeček z karet. A ani v případě, že to není zase až tak zlé, není někomu, kdo má smůlu, co závidět. Protože se mu zkomplikuje to, na co byl zvyklý, a je postaven třeba i před těžkou životní zkoušku.
A v takové zkoušce obvykle nejlépe uspějí ti, kdo mají vhodné pojištění.
Ano, i takové docela banální pojištění může mnohé v životě lidském ovlivnit. Protože lze finančními prostředky, jež lze v případě nějaké škodní události dostat, zaplatit nápravu toho, k čemu došlo, a i když se takové nápravy penězi dosáhnout nedá, je jisté, že s penězi zvládne člověk svůj další život lépe.
A proto se lidé nejednu pojišťují. Pokud se jim nic nestane, jde sice o vyhozené peníze, ale nejednou i to stojí za tu jistotu. A když se něco zlého přihodí, přijdou peníze z pojistky určitě vhod.
A proto by se lidé pojišťovat měli, ovšem určitě by nad tím měli i přemýšlet. Protože není pojistka jako pojistka. A člověk by si tak měl vybrat takovou, která mu může posloužit, neměl by volit ochranu před něčím, co zřejmě nikdy nenastane. A také by taková pojistka měla být adekvátně vysoká, aby skutečně pomohla, kdyby se něco stalo.
